Projekt kočovného divadla Hanswurstiáda vznikl setkáním části realizačního týmu během kolokvií a jiných aktivit spojených s pilotním programem „Divadlo v netradičních prostorech“ při Katedře alternativního a loutkového divadla pražské DAMU. Režisér a scénografka se společně rozhodli realizovat projekt oživující pozapomenutou tradici kočovného divadla. Oživit také její nadnárodní aspekt s cílem překročit nejen státní hranice, ale především ideologické a myšlenkové bariéry. Česko-německý prostor jsme vybrali vzhledem ke společné blízkosti a historické sounáležitosti tváří v tvář dnešním předsudkům spojeným s xenofobií a intolerancí, které často znemožňují společný evropský dialog, omezují ho jen na handrkování mezi jednotlivými národy a odvádějí tak od společného setkání lidí (ne příslušníků toho či onoho národa) a společného čelení skutečným problémům. K tomuto dialogu a setkávání lidí s lidmi právě dochází při divadelním aktu (ať už při samotném hraní, anebo při následném setkání, které právě společenská událost, divadlo, umožnila). K projektu se brzy přidala studentka (dnes už absolventka) českého jazyka a literatury z pražské FFUK, která, jako dramaturgyně hovořící německy, hlídala smysl a společenský dopad samotného představení. A dále čtyři herci z KALD DAMU, každý z jiného ročníku, kteří se na tomto projektu měli možnost, po řadě společných workshopů, setkat tvůrčím způsobem. Pokud hlavním cílem projektu bylo ohledávat vnitřní a vnější hranice česko-německého prostoru, pak druhotným (neméně důležitým) bylo vyzkoušet si a zažít možnosti a omezení kočovného divadla, divadla ve veřejném prostranství a prezentovaného nedivadelnímu publiku (které si ještě navíc divadelní skupina musí každý den tady a teď zajistit). Nad tématy spojenými s hranicemi (státními i duševními) se tým scházel už v Praze, dále objížděl lokality spojené s kočováním a dělal soustředění. Ze společného úsudku vzešlo rozhodnutí hrát komedii o lásce, která překračuje hranice a kostýmovat typy z komedie dell´arte v prvorepublikovém stylu (první republika pro nás bylo historické období, kdy vykrystalizoval národní stát a tedy národní povědomí, ze kterého dnes sklízíme už jen zmíněnou xenofobii – přesvědčení, že „my jsme něco víc než oni“ často spojené s ekonomickými zájmy v pozadí).